V Disneylandu

"Po Thrilleru jsme šli do Disney Worldu a já mám v knihovně tuhle fotografii, kterou opravdu opatruju. Je to vážně vtipná fotka Michaela Jacksona, Mickeyho a mě. Fotograf vyfotil asi dvě fotky, když jsem uslyšel takový ohlušující hluk, rozhlédl jsem se a spatřil chlápka z ochranky p****at a mluvit do svého mikrofonu. Otočil jsem se dokola, a nevím, jako to vysvětlit, ale bylo to jedinkrát v mém životě, kdy jsem se opravdu bál a myslel si: ´Jsme mrtví.´ Bylo to moře lidí a úplně obklopili tenhle ostrůvek trávy (na kterém jsme byli) a zadržoval je pouze takový malý řetěz. To moře lidí dosahovalo kam jste jen dohlédli, ve všech směrech. Byli tam tisíce lidí a všichni byli hysteričtí. Taková ta hysterie jako u Beatles, Elvise nebo Sinatry. Oni byli hysteričtí z Michalea Jacksona. Díval jsem se a myslel si ´O´ můj Bože,´ a dav byl hlasitější a křičel a vy jste museli křičet, abyste se slyšeli s osobou vedle vás. V Disneylandu nesmí postavy v kostýmech nikdy mluvit, ale Mickey se na mě potom podíval a řekl ´Do pr....!´Nevím, jak dlouho to trvalo, ale pak se objevila limuzína Cadillac, nikdy na to nezapomenu, nevím, odkud se vzala... prostě *poof* ... bylo to Disney kouzlo, a lidé z ochranky popadli Michaela, Mickeyho a mě a hodili nás do auta, s tou Mickeyho obrovskou hlavou, a zabouchli dveře a řetěz se protrhl a bylo to jako oceán, jako příboj. Ta zeď lidí, víte, jako Kouzelníkův učeň, obklopili auto. A Mickey a já jsme jen zírali, řidič mumlal ´Nevím, co mám dělat,´ a já řekl ´Nejezdi, nebo někoho zabiješ!´ a Michael na to jen ´Ahoj... Nazdar,´ naprosto nevzrušený!"

 

John Landis, režisér