Rozhovor s Thomasem Mesereauem z roku 2010

Jeden z nejlepších amerických právníků, a podle žurnálu Los Angeles Daily i nejvlivnější právník v Kalifornii, se podělil o své zkušenosti s případem Michaela Jacksona z roku 2005, který Michael vyhrál ve všech bodech obžaloby.

OT: Jaký klient byl Michael?
TM: Skvělý. Spolupracoval výborně, poslouchal mé rady, choval se s respektem ke mě i mým zaměstnancům. Nejhorší věc, kterou o něm můžu říci, je, že byl někdy nedostupný. Někdy bylo obtížné ho najít. 

OT: Jak zvládal stres spojený s procesem?
TM: Myslím, že to pro něj bylo velmi obtížné. Mluvil jsem s ním často, většinou brzy ráno, protože můj denní rozvrh byl jít do postele večer po sedmé a vstávat ve 3 ráno. Michael byl vždy velmi časně ráno probuzen a procházel se po Neverlandu, aby se uklidnil, koukal na hvězdy a měsíc a splynul s přírodou. Volal mi kolem 3 nebo 4 hodin ráno. Trpěl velkou úzkostí a byl v těžké depresi. Měl potíže se spánkem. Toto je normální pro lidi, kteří čelí takovýmto obviněním.

OT: Když jsem dělala rozhovor s Aphrodite Jonesovou, zmínila se, že prokuratura volala svědkům, přátelům a lidem, kteří byli Michaelovi blízko a on měl s některými problémy. Trápilo ho, co někteří říkali? 
TM: To byl hrozný zážitek. Bylo to bolestivé, bylo to děsivé, nemohl uvěřit některým prohlášením, které vyslechl. Nemohl uvěřit, že by ho někdo obvinil z ubližování dětem. Nemohl uvěřit, že ho obviňují z uvěznění rodiny a únosu dětí za účelem vydírání. To jsou věci, které si Michal nebyl schopný ani představit a oni ho z toho formálně obviňovali, potom předvolali svědky, kteří zjevně nemluvili pravdu, pokusili se obrátit proces proti němu, bylo to pro něj děsivé a velice deprimující.

OT:  Proces tval více než čtyři měsíce?
TM: Bylo to skoro pět měsíců. Začal 31. ledna a skončil v půlce června.

OT:  Jak často jste chodili každý týden k soudu?
TM:  5x týdně.

OT: Když se četl verdikt, jak na tom byl?
TM: Ten den vypadal strašně, byl velmi slabý a neřekl ani slovo, dokud se neřeklo poslední "nevinen". Pak jsme se objali a on mi poděkoval. Nikdy jsem nevěřil, že by ho odsoudili. Vždy jsem věřil,že je nevinen. Ale nikdy nevíte co udělá porota. Proces trval 5 měsíců a já pozoroval jejich reakce. Byl jsem přesvědčen, že těch 12 lidí prostě odsoudit Michaela Jacksona nemůže. Celá obžaloba byla zesměšněním spravedlnosti a historie ukáže, jak zlá to byla honba na nevinného muže.

OT: Co byste chtěl, aby lidé věděli o Michaelovi nebo tomto soudním procesu?
TM: Michael Jackson byl jeden z nejmilejších lidí, které jsem kdy poznal. Chtěl být více než jen hudební génius. Chtěl pomáhat, léčit a měnit svět skrz lásku. Pevně věřím, že svět byl lepším místem, když tu byl s námi. Byl laskavý. Chtěl, aby se lidé zaměřili na děti, aby je dostatečně milovali a vychovávali, dávali jim pozornost, čímž by se zlepšilo násilí ve světě, chudoba a další velké problémy lidstva. Toto byl univerzální Michael Jackson. Pak tady byl Michael Jackson, osoba, se kterou jsem jednal každý den. Člověk, který miloval, když se dítě usmálo. Měl tolik peněz a mohl si je užít. Místo toho vybudoval Neverland. Místo, kde chtěl, aby byly děti šťastné. Aby se neřešila barva jejich kůže, náboženství, aby si jen dali zmrzlinu, projely se na kolotočích a byly šťastné. Pokud ovšem smýšlíte takto, jste bohatý v kombinaci s velkou dávkou naivity, lehce se kolem vás obtočí supi. Jen chtěl být kreativní a pomáhat. To ho dělalo ještě větším cílem pro zlé lidi a podvodníky. Všichni na tomto procesu chtěli profitovat.

Když byl Michael osvobozen, byl jsem pyšný. Když se na to teď dívám, měl jen další 4 roky života. Ale 4 roky mohl být se svými dětmi. Proces byl nespravedlivý. Celý ten případ nebyl podložen.

Na pohřbu Michaela jsem potkal muže, kterého zapálil vlastní otec, když byl ještě dítě. Jmenuje se Dave Dave a na pohřbu mluvil o Michaelovi jako o úžasném a štědrém člověku, který mu pomohl. A je tu mnoho dalších dětí, kterým Michael pomohl. Nemocné děti, postižené děti. Michael jim dával tolik peněz a nikde jste se o tom nedočetli. Nedělal to proto, že chtěl publicitu, ale proto, že mu to říkalo jeho srdce. A ta nejkrutější věc je vzít člověku jeho lásku a odvahu pomáhat, otočit to proti němu a udělat z něho netvora. Trhalo mi srdce už jen ho celý čas pozorovat. Však víte, jak moc ho to poznamenalo. Nemyslím, že se z toho někdy dostal.