"Michael byl ztělesněním hudby."
Slash, kytarista Gun ´n´ Roses
"Michael byl hudba. Ztělesňoval hudbu."
Kenny Ortega, režisér připravovaného turné This Is It
"Hudba je mantra, která tiší duši... je to něco, co naše tělo musí mít. Je důležité pochopit sílu hudby."
Michael Jackson
"Lidé se mě ptají, jak dělám hudbu. Říkám jim, že do ní vstupuji. Je to jako vstoupit do řeky a připojit se k proudu. Každý okamžik v řece má svou píseň. Já tedy stojím v okamžiku a poslouchám.
Co slyším, není nikdy stejné. Procházka lesem přináší lehkou, rytmickou píseň – listy šumí ve větru, ptáci cvrlikají, veverky hubují, větvičky praskají pod nohama a tlukot mého srdce to vše spojuje. Když se člověk připojí k proudu, hudba je uvnitř i vně a obě spolu souznějí. Pokud budu moci naslouchat okamžiku, vždy uslyším hudbu.
Michael Jackson ve své knize Dancing the Dream (Tanec jako sen)
"Písně za vámi prostě přijdou. Stvoří se samy. Jsem jen zdrojem, skrze který přichází. Je to nádherná věc, velice duchovní. Je to, jako byste stáli pod stromem a chytali padající list. Je to tak krásné. Vstoupí do mé hlavy a já se třeba můžu někde procházet, sedět na lavičce v Disneylandu nebo kdekoli a jíst buráky, nebo můžu být ve sprše a nebo se probudit, jako se mi stalo u We Are The World, a píseň mám prostě ve své hlavě - celou kompozici. (..) Pak utíkám ke kazeťáku a vše nadiktuju. Pusou se snažím předvést, co by měl každý nástroj hrát. Hlavní je dostat přesně to, co slyšíte v hlavě, na pásek."
Michael Jackson u výpovědi soudu, 1993
"Slyší veškeré zvuky a celé aranžmá v hlavě. Slova doplní později. Dokáže tu hudbu vyjádřit svým hlasem jako nikdo."
Bill Bottrell, producent
"Proces psaní písní je něco, co se dá těžko vysvětlit, protože to je velmi duchovní. Je to, uh... Máte to už v rukách Boha a jako by to už bylo napsáno. To je skutečně pravda. Jako by to už bylo celé napsáno dříve, než se narodíte a vy jste ve skutečnosti pouze zdroj, skrze který píseň přichází. Opravdu. Protože vám celé (písně) spadnou přímo do klína. Nemusíte o tom příliš přemýšlet. A já se někdy cítím provinilý za to, že se podepíšu k písním, které - napíšu, zkomponuju, zaznamenám, napíšu slova, vytvořím melodii, ale stále to je... je to dílo Boha."
"Nevěřím ve stylizaci nebo značkování hudby. Myslím si, že dobrý umělec by měl být schopný vytvořit jakýkoliv styl, formu... cokoliv od rocku přes pop, folk, gospel, spirituál k prostě skvělé hudbě, kterou si může zazpívat každý, od irského farmáře po dámu, která drhne záchody v Harlemu. To nejdůležitější je, že si jí můžete zapískat a zabroukat."
Michael Jackson, online audio chat, 26.října 2001
"Když píšu, udělám nejdříve hrubou verzi, jen abych slyšel refrén a zjistil, jak moc se mi líbí. Když se mi v tomto drsném stavu líbí, vím, že je to dobré. Poslouchám to doma. Janet, Randy a já... Janet a já děláme ´Whoo, whoo... whoo, whoo...´ S každou písní dělám tenhle proces. Melodie, je to melodie, která je nejdůležitější. Jestliže mě může melodie prodat, pak přejdu k dalšímu kroku. Jde o to přepsat to, co máte v hlavě na pásku. Vezmete-li si píseň jako Billie Jean, kde je hlavní, dominantní basová linka, která je vedením písně, hlavním riffem, který slyšíte, jejíž rysem je riff, který se chová tak, jak to chcete, to zabere hodně času. Poslouchejte, uslyšíte tam čtyři basy tvořící čtyři různé osobnosti, a to tomu dává charakter, ale znamená to hodně práce."
Michael Jackson
"Michael vnímal hudbu nejen jako pocitovou záležitost, ale také jako ´vědu.´ Od chvíle, kdy jsme se přestěhovali do Bowmont Drive, začal se věnovat studiu kompozice. Snažil se pochopit skladbu cizích písní, stejně jako se vědec pokoušel porozu mět lidské DNA. Společně jsme si vždy naladili kteroukoli stanici vážné hudby, kterou jsme v rozhlase našli, naslouchali struktuře skladby a ´vnímali´jakou barvu, náladu a emoci každý z nástrojů vytváří.
´Hudbu je třeba vidět, nejen ji slyšet,´ říkával. Slyšet brnkot klavíru a vidět déšť. Slyšet anglický roh, a vidět vycházet či zapadat slunce. Slyšet, jak na cello hraje smyčec, a vidět tajemství či smutek. Slyšet píseň, vidět příběh.
Michaelovou oblíbenou hudební skladbou byl čajkovského Louskáček, zbožňoval však mnoho klasických děl, to, jak pozvolna začínali smyčci, rozkošatěli se v coci dramatického či svižného a znovu se zklidnily. Tato struktura - forma A-B-A - byla čímsi, co jsme neustále pitvali. A tato inspirace vážnou hudbou se jako č
ervená nit táhne řadou jeho písní, protože jeho silnou stránkou byla schopnost skloubit melodickou strukturu a a výtečný lyrický obsah s rytmem, jemuž propůjčil popový nádech.
Až budete příště poslouchat Heartbreak Hotel či Dirty Dianu, povšimněte si klasické linky, která se jimi táhne: instrumentace, které ppoužil ke zvýraznění děje. Poslouchejte v obou těchto písničkách cello a dojem, který vytváří. Anebo si poslechněte úvodní sled akordů v Thrilleru, jaké buduje napětí, jaký z toho čiší děs. Michael si vždy přál, abyste jeho hudbě naslouchali, zavřeli oči a vše si v duchu představili."
Jermaine Jackson ve své knize You are not alone Michael
"We Are the World jsem napsal Lionelem Richiem po zhlédnutí smutných televizních záběrů hladovějících lidí v Etiopii a Súdánu. Zhruba v téže době jsem požádal svou sestru Janet, aby se mnou šla do místnosti se zvláštní akustikou, totiž do šatny u koupelny. Zazpíval jsem jí tam jeden motiv, jen pár not v rytmu. Nebyly to žádné verše nebo něco podobného, jen jakési pobrukování z hloubi hrdla.
Pak jsem se jí zeptal: ´Janet, co si představuješ, když slyšíš tyhle zvuky?´ A ona odpověděla: ´Umírající děti v Africe.´
´Máš pravdu. Jen opakuji, co mi diktuje má duše.´ Janet odpovděla: ´Já v tom poznávám, že mluvíš o Africe. Vyprávíš o umírajících dětech.´
Takhle vznikla skladba We Are the World. Stačí jít do temné místnosti a nechat zaznít pár not. Myslím, že zpěváci by to měli dokázat. Měli bychom dokázat vyvolat zpěvem to, co chceme, i pouze v temné místnosti bez všech těch vizuálních triků. Vlivem televize jsme o hodně přišli. Měli bychom dojmout lidi i bez všech těch pokročilých technologií, bez obrázků. Prostě jen čistým zvukem."
Michael Jackson ve své knize Moonwalk
"We are the World je jedna z mých nejoblíbenějších písní, které jsem vytvořil. Jsem na ní hrdý. Zasáhla mnoho lidí, dotkla se mnoha lidí. Má sekretářka mi volala, když jsem byl v autě a řekla mi, ať ladím rádio. A když jí hráli všechny ty rádiové stanice, bylo to jako modlitba. Měl jsem v očích slzy."
Michael Jackson, chat 1995
Přichází čas
Kdy potřebujeme nějakou výzvu
Kdy se svět musí sjednotit
Umírají tu lidéA to je čas podat ruku životu
Největšímu daru ze všech.
Nemůžeme jít dál a stále předstírat,
Že někdo někde brzy udělá změnu
Všichni jsme částí nesmírné, velké boží rodiny
A pravda, kterou znáš je, že láska je všechno, co potřebujeme
My jsme svět, my jsme děti
My jsme ti, kteří dělají den jasnějším
Tak začněme dávat
Michael Jackson v písni We Are The World / My jsme svět
"Nikdy si jen tak neřeknu: ´Teď si sednu a napíšu nějakou písničku´. Píšu to, co mě zrovna napadá, to, co zrovna cítím nebo čím si zrovna procházím. Vždy se snažím zachytit ten moment, tu emoci, ať už jde o cokoli. Občas mi je to až blbé podepsat se pod nějakou skladbu, protože to vlastně pochází z jiného zdroje. Nepřipadám si jako autor těch písní, spíš jen nástroj, který má ty písně přivést na svět. Ty písně si nevybírám já, ony si vybírají mě."
"Nevynucuji si to, nechávám přírodu, aby udala svůj směr. Věřím, že vše je už tady ještě předtím, než se narodíš a potom ti to spadne přímo do klína. Někdy se cítím provinile, že se podepíšu pod nějakou píseň - ´napsal Michael Jackson´- protože je to jako kdyby jí nebesa vytvořila už dřív.
Abyste byli dobří spisovatelé, nemusíte se orientovat jen na dokonalé psaní. Musíte tomu dodat něco navíc. Nechat Boha vstoupit. Když napíše něco, o čem vím, že je správné, kleknu si a děkuji Bohu.
Stále píšu. Když cítíš, že je něco správně, je to jako těhotenství – dojme tě to, cítíš, že z tebe chce něco ven – a pak se to stane! Je to jako exploze něčeho krásného, je to vesmír, ve kterém se můžete procházet s 12 notami."
Michael Jackson
"Jednoho rána MJ přišel v hlavě s novou písní, kterou napsal přes noc. Zavolali jsme kytaristu a Michael mu zapíval všechny akordy a noty. Tady je první nota, druhá nota, třetí nota... Tady je první akord, druhý akord, třetí akord... atd. Byli jsme svědky upřímného a hlubokého hlasového vystoupení, živě v kontrolní místnosti přes SM57. Zazpíval nám celé uspořádání doprovodné hudby, každou část. Steve Porcaro mi řekl, že byl jednou svědkem toho, když toto Michaela Jackson dělal s hudbou. Všechno měl ve své hlavě, soulad a všechno. Ne jenom nějakých osm taktových smyček. On prostě zazpíval celé kompletní uspořádání s pauzami a výplněmi do maličkého nahrávače.
Na jednom místě se Michael zlobil na jednoho z producentů projektu, protože s někým zacházel špatně. Než aby ztropil scénu a vyhodil ho, Michael si ho nechal zavolat na místo, kde úřadoval a jeden chlápek z ochranky mu hodil do tváře koláč. Další akce nebyla třeba...
Smazal jsem (omylem) nahrávku kláves, kterou dělal jednou v noci. Ráno přišel, nahradil jí a nikdy o tom nepronesl ani slovo..."
Hudební inženýr o nahrávání ve studiu
"Myslím, že když jsem se zamilovala do jeho hudby, zamilovala jsem se i do něj... on byl jeho hudba každá nota, každé "ooo" and "ah" and "hee hee".
Fanynka
Michael Jackson předvádí, jak skládá hudbu (české titulky - MJJcz):
"Michael může zpívat před stotisícovým davem, ale před třemi lidmi je to pro něj obtížné. Seděli jsme ve studiu a on mi měl zazpívat novou písničku. Musel jsem zavřít oči a otočit se, aby vůbec začal."
Quincy Jones
"Je pozoruhodné, co vyžaduje odvahu a co nikoliv. Když vstupuji na scénu před tisíce lidí, necítím se být statečný. Daleko víc odvahy je třeba k vyjádření svých skutečných pocitů jedné osobě. To vyžaduje opravdovou odvahu, odvahu být důvěrný."
Michael Jackson ve své knize Dancing the Dream (Tanec jako sen)
"Často z legrace říkám, že jsem nikdy nikoho nežádal o to, abych mohl zpívat a tancovat. Ale ona je to pravda. Když otevřu ústa, vychází hudba. Cítím se touhle schopností poctěný. Každý den za to děkuji Bohu. Snažím se kultivovat to, co mi On dal. Cítím, že jsem veden k tomu dělat to, co dělám.
Jsem tady, abych zpíval. Tímto životu přispívám, tím, že dělám to co dělám a vkládám do toho své srdce. Cokoliv dobrého můžu učinit, udělám to. Miluju lidi a hrozně rád je dělám šťastné.
Pro mě není nic důležitějšího, než snažit se dávat lidem štěstí, zkusit je osvobodit od jejich problémů a ulehčit jim jejich úděl. Chci, aby na konci mého představení říkali: ,Bylo to úžasné, chci jít znovu. Moc jsem si to užil.´ To je všechno, o co mi jde."
Michael Jackson
"V hudbě je poselství, je to víc než jen tlukot a rytmus."
Michael Jackson
"Jeho hudba měla extra vrstvu nevysvětlitelného kouzla, které nejenže vás nutilo tančit, ale vpodstatě jste díky němu měli pocit, že můžete létat."
Madonna
Tatula J. Furbies
"Na svém pozemku mám strom, často na něj lezu a sedím tam sám, jsem klidný, tichý a medituji. A velmi často mi Bůh dá tvůrčí jiskru, kterou potřebuji k tomu, abych dělal práci, ve které vynikám."
Michael Jackson o svém ´Dávajícím stromu´
"Je pro mě těžké připsat si zásluhy za písně, které píšu, protože jsem vždycky cítil, že jsou utvořeny někde nahoře nad námi. Jsem šťastný, že jsem nástroj, skz něhož hudba plyne. Jsem pouze zdroj, skrz kterého to přichází. Nemohu si za to vzít zásluhu, protože to je Boží práce. Používá mě pouze jako posla...
Michael Jackson, Ebony/Jet interview, 2002
"Jsem zavázán svému umění. Věřím, že veškeré umění má za základní cíl jednotu mezi materiálním a duchovním, lidským a božským. Věřím, že právě to je důvod pro existenci umění a toho, co dělám. Jsem šťastný, že jsem nástroj, skze který proudí hudba.
Hluboko uvnitř cítím, že tento svět, ve kterém žijeme, je obrovský monumentální symfonický orchestr. Věřím, že v prvotní formě celého stvoření je zvuk a to ne pouze náhodný zvuk, ale hudba. Slyšeli jste výraz ´hudba sfér´? V Evangeliích se píše: ´A Bůh stvořil člověka z prachu země a vdechl do něj život a člověk se stal žijící duší.´Ten dech je pro mě hudba života a ta prostupuje každičké vlákno stvoření.
Stejný zázrak intervalů a biologických rytmů, který se ozývá z architektury mé DNA, řídí také pohyby hvězd. Stejná hudba, která upravuje rytmus ročních období, tep našich srdcí, migraci ptáků, odliv a příliv oceánů, cykly růstu, vývoj a rozpad. Je to hudba, je to rytmus.
Mým cílem v životě je dát světu to, co mi bylo dáno - extázy božské jednoty skrze mou hudbu a můj tanec. To je můj cíl, to je, proč jsem tady."
Michael Jackson
"Vždy chci dělat hudbu, která inspiruje a ovlivňuje další generaci. Chcete, aby to, co vytvoříte, žilo, ať už je to socha, malba nebo hudba. Jak řekl Michelangelo: ´Vím, že tvůrce odejde, ale jeho práce přežije. Proto, abych unikl smrti, snažím se ke svému dílu připoutat svou duši.´ A tak to cítím. Dávám do své práce vše. Chci, 
aby prostě žila."
Michael Jackson
"Pociťuj. Věř.
Nech píseň, ať se napíše sama, nech jí, ať ti řekne, co psát, jaký nástroj použít, jaká melodie by se měla použít, nech své pocity, ať tě vedou, pociťuj, pociťuj, pociťuj, stejně jako prorok, který píše díky myšlenkám na Boha. Jeho krasopis, Boží myšlenky. Pociťuj, pociťuj, pociťuj, pociťuj, pociťuj, pociťuj, VĚŘ síle."
Michael Jackson o tom, jak psát hudbu, 70 léta:
"Jacksonova velikost spočívá v jeho schopnosti vyjadřovat zranitelnost, radost a vitalitu lidstva, posilovat svá slova hlasově, fyzicky i zvukově. Neverbální vokalizace a hovorová ad-lib jsou předávány mimo struktury jazyka velmi přesným a srdečným způsobem. Všimněte si Jacksonova virtuózního smyslu pro rytmus, bohaté harmonie, vrstvy detailů a zvuků, jemné, synkopované charakteristické basové linky, nenucený beatbox a scatting, jak protahoval nebo zdůrazňoval slova, která se měnila od hladkých až po vášnivé vznášející se zpěvy typu call-and-response (volání a odezva), jako to dělá gospelový sbor."
Giulia Bianchi, 'Dangerous' Michaela Jacksona slaví 30 | Retrospektiva výročí:
https://www.albumism.com/.../michael-jackson-dangerous...
Otázka (chat 1995): "Jak jsi se dostal k hudbě?"
Michael Jackson: "Nemyslím, že mohu odpovědět, aniž by to neznělo filozoficky. Nikdy jsme neměli taneční nebo hudební lekce. Měli jsem rodinu, která pořád zpívala. Sledovali jsme televizi. Bavili jsme sami sebe... dali jsme z obývacího pokoje pryč nábytek a tančili jsme. Myslím, že se prostě narodíš s darem a jsi nucen tvořit. Takhle jsem to vždycky cítil. Pamatuju si, když jsem byl opravdu malý, že venku pršelo a my jsme vymýšleli písničky. Janet a já jsme hráli hru na psaní písní, zatímco jsme myli nádobí... zatímco jsme uklízeli. Myslím, že moc dětí to dneska nedělá. Byl to náš osud."
"Vzpomínám si, že jako děti jsme – můj bratr Randy, Mike a já – měli v domácnosti hodně práce. Po večeři jsme museli uklidit kuchyň. Tak jsem si všichni vzali práci. Já myla nádobí, Mike zametal podlahu, Randy utírat povrchy a takhle jsme tvořili hudbu. Vytvořili jsme píseň, melodii. Vytvořili jsme slova. Zpívali jsme trojhlasně. Byla to taková legrace. Udělali jsme si to zábavné. Měli jsme dobré časy.”
"Kdyby byl Michael barva, nebyl by jedna barva, ale všechny barvy. Představoval toho pro mě tolik. Když jsme vyrůstali, byli jsme si hrozně blízcí a nepamatuju si nic jiného, než dobré časy. Byli jsme si hrozně moc blízcí, když jsme vyrůstali. Někdy byl mým učitelem. Někdy byl mým nejlepším přítelem. Někdy byl mým bratrem. Někdy byl mým producentem nebo partnerem při psaní. Sedávali jsme spolu a vytvářeli písně jen tak, pro zábavu. Dělali jsme žerty, malé hloupé melodie, které během života nikdy nezapomenete."
Janet Jackson, Michaelova sestra
"Mé první vzpomínky na maminku jsou jak mě drží a zpívá písně jako You Are My Sunshine a Cotton Fields. Vždy měla krásný hlas. Domnívám se, že jsem svou schopnost zpívat dostal od své matky a, samozřejmě, od Boha."
Michael Jackson
Rabín Schmuley: Jak si vysvětlujete neuvěřitelný talent ve vaší rodině?
Katherine Jackson: No, vždycky jsem milovala hudbu. Můj manžel taky. Když jsme já a moje sestra byly mladé, tak jsme zpívávaly a můj otec pochází z Indiany... východní Chicago v Indianě. Tam jsem vyrostla. Otec měl vždy naladěnou rádiovou stanici - neměli jsme v té době televizi - měli jsme naladěnou stanici "Supper time frolic". Bylo tomu tak každou noc a bylo to všechno západní country.
On (její otec) dal mému synu Titovi kytaru. Poté co jsem se vdala a přestěhovala do Gary, můj otec koupil Titovi kytaru jako dárek. A kluci co dělali, poté co dostali televizi, koukali kdykoliv davali "Temptations" to bylo v 60 letech. Opravdu to začalo, když jsem s nimi zpívala.
Rabín Schmuley: To jsem nečetl. Vy jste s nimi zpívala?
Katherine Jackson: To jste nečetl? Ano, (ale) ne, ne, ne profesionálně.
Rabín Schmuley: Ne, chápu. Doma..
Katherine Jackson: Když byli malí, když byli velmi mladí. Myslím, že Michael tou dobou ještě ani nebyl na světě....Museli jsme platit za měsíc televize, víš, jak to koupíš a pak platíš tolik měsičně. A naše televize se pokazila, sněžilo, byla zima a neměli jsme...děti neměly co delat. Takže jsme zpívali písničky. Byly to písničky jako "Old Cotton Field Back Home". Nevím, jestli se ti líbí tyto lidové písničky. A s manželem jsme ještě před svatbou zpívávali jen tak kolem domu a nic nedělali. Vždycky jsme milovali hudbu a manželova rodina byla velmi hudební. On hraje na harmoniku - hrával, a na kytaru a jeho bratr hral na saxofon a další bratr na trombon a můj táta na kytaru, takze my milujeme muziku a hádám, že to vyšlo odsud.
Rabín Schmuley: Takže to nevidíte jako něco genetického?
Katherine Jackson: No, mohlo by to být, protože můj děda nebo praděda - řekla bych děda - máma mi říkala historky o tom, jak zpíval z dřevěného okna a mohl jsi slyšet, jak se jeho hlas rozléhá krajinou. Tam se nedalo nic jiného dělat. Byla to nejlevnější věc, jak mohl člověk zabavit sebe a svou rodinu, protoze černé rodiny neměly v té době moc peněz, tak se bavily muzikou. Kytary a harmoniky.
První písnička, kterou Michael Jackson zpíval v 6 letech na veřejnosti, je Ain´t No Mountain High Enough. První písnička, kterou v 9 letech (prosinec 1967) nahrál, je Big Boy:
"Už od doby, kdy jsem byl malý chlapec, jsem studoval kompozici. A byl to Petr Iljič Čajkovský, kdo mě nejvíce ovlivnil. Vezmete-li si jako album suitu Louskáček, každá skladba je skvělá, každá. Tak jsem si řekl, ´Proč nemůže být popové album, kde každá...´- lidé dělali alba, na kterých jste měli jednu dobrou píseň a ty ostatní byli béčkové, nazývali to ´písňové album´a já si řekl, ´Proč nemůže být každá píseň hitem? Proč nemůže být každá píseň tak skvělá, že když jí vydáte jako singl, lidé si jí budou chtít koupit? Takže já se toho vždy snažil dosáhnout. To byl cíl dalšího alba."
Michael Jackson
Na otázku "Kdo byl asi nejlepším zpěvákem, se kterým jsi zatím pracoval, a co ses od něj naučil?" odpověděl: "Michael Jackson je nejlepší. Nevím, kdo ho učil dělat písničky, ale on dělá věci, které nikdo jiný nedělá. Jeho styl vokálů v pozadí je impozantní. Používá strašně moc mikrofonů a zkouší, který se nejlépe hodí jeho záměru. Mnoho umělců kolem toho nadělá plno povyku, ale pak se jim nechce to odzkoušet. Naučil mě hlavně to, že nemusíte stát u mikrofonu. Před tím jsem nutil umělce dýchat do mikrofonu, být strašně blízko, pomalu ho sníst. Michael to třeba udělá, ale pak jde až do rohu pokoje a tam odzpívá další písničku. To tomu dodá skvělý sound bez použití různých strojů pro pokojové efekty. Tohle mě opravdu hodně naučilo. Nikdy jsem nepochopil, jak natočil píseň Ghosts, dokud jsem ho neviděl pracovat."
Rodney Jerkins, hudebník