jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjo

gfwesgsdflkutrfleisardkfjhyshf,dkysjrf.lsdjtffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffff "Fy hýr sedět štyl a já fám chtít fyprávět etvas k moje lébn. Když já být u svá grósmutr,fona být félka kuchyň. Fona ráda děélat knédlik. Recht,  nicht falš céská knédlik. Kde fona chodit, tam pošád šíkala: Céská knédlik - tóbrá knédlik.

     Fona byla auch tóbra tělocvična. Já chtěla šíkat - fona gern cvičit.

     Být to tóbrá frau.

     Fona lébn f ajne  štadt, fona mít šénes haus und gárdn. Já f ní tam komn každá jár,  když být férien. Fona mít ajn man – moje grósfátr. Fon pracovala f ajzbón, dělala félká fýrer. Mášínfýrer. Fon jezdila mit šnelzúg. Do Berlin, do Prág, do Vín. 

     Moje grósfátr bald umřít. Fon mít nemocná lébr und herc. Grósmutr potom zůstat sám, nechtít kajn man. Vona nechat všechno být. Vona slyšet nur musik, poslouchat radio, koncert chodit. Vona oft šíkat: "Mein lieber Mozart."

     Pak přijít nicht tóbrá zajt.

Začít kríg. Grósmutr začít bát: "Taková neštěstí! Was werden wir machen? Mein Gott!"

     Jak začít kríg majne mutr und fátr odejít ins ausland. Já zůstat mit grósmutr. Nikde nebýt moc brót, butr, milch und kéze. Taková být naše švér lébn.   

     Potom objefit fíl ruská fóják. Jak se jmenovala ta foják? Já nefzpomněla. Foni nicht umět tóbra deutsch, foni naučit nur: Nicht šajsn! Nicht šajsn!"

      My na ně dívala mit otefřená augn.

      Foni auch šíkat vasrfýrer. Ábr das ist šlecht – to být félká félr. My muset foni  Wasserleitung učit šíkat.

      My nemít na ten zajt tóbrá fzpomínka. Mutr and fátr nepřijít curyk. Já nicht vědět, co se stát. Kde foni zůstat být. Foni sichr umřít. To já už vědět. Já nemít radost, já fíl plakat.    

      Kurz nach kríg já fzpomínala na jedna féčer. Grósmutr udělat f gárdn félká fojr. Co nestát se. Fona fiděla fíl chrobák, co f ta tma svítit. To stát se f ten tág, kdy být svatý Johann. V celý lébn fona nicht fiděla cu fíl chrobák.

      Co nestát se vídr. Ajnmál mórgn fona jít v gárdn a fona fidět sedět na apflbaum  fógl. Fona jít k ní. To nebýt fógl, to být papagaj.

      Fon papagaj mluvila. Fon umět šíkat: "Pepičku, dej mi hubičku."

      Nýmand mít ten fógl zu hause. Fon se ztratit. Grósmutr hodit na ten fógl tištuch. Fona potom ptát se, kdo nemít taková fógl. Nýmand najít se. Fona nechat ten fógl sobě.

      Ajnmál stát se taková sáche. Grósmutr jít po štráse. Kde vzít, tam vzít, přijít félká švarc hund. Ta hund na ní křičela. Móc křičela. Fona dělat pro sebe trotl. Proto ta hund nichts  udělat. Když fona potom fidět nějaká hund, fona mít strach. Jít šnel doma. 

     Když já být klajnes kind fona mně jedna mérchen vyprávět chtít. Ta márchen f moje kopf zůstat. Já chtít fám fyprávěla hojte ta  mérchen. Sajd štil and já vyprávět:

      Být, nebýt jedna mutr und ta mít ajn médchen. Fona mít f sobě rotes klajd. Jí proto šíkat červený Kalkulka. Ta mutr šíkala Kalkulka:"Ty jít f grósmutr, fona mít geburtstág. Fona jí dát košíčka a v tom košíčka být vajn  und bábofka. Dan médchen  vyjít aus haus. Fona přijít v jeden vald. Fona jít pošád durch vald. Dort na ni čekala félká flk Ta flk zeptala: "Wohin jít?"

      "Já šla svoje grósmutr. Fona mít geburtstág."

      "Na ja," odpověděla ta flk.

      Ta flk potom zmizet.

       Kalkulka přijít f ten grósmutr haus. Fona ufidět jak grósmutr léžet im bet. 

       "Was ist denn los?" fona geságt.

       "Já být ein wenig müde. Já šla jít nach mitágesn šláfn. Ich fühle nicht wohl."

       "Na ja," šíkat Kalkulka.    

       Kalkulka svoje grósmutr dlouho nicht fidět – grósmutr spatřit jinak než dřív.Fona kroutit na ta sáche kopf. Fona hned ptát se:"Warum ty mít tak grós augn?"

       "To já tebe besr fidět."

       "Ach só."

       "Warum ty mít tak grós óren?"

       "To já tebe besr slyšela."

       "Ach só."

       "Warum ty mít tak grós mud?"

       "To já tebe sófort fresn," šíkat grósmutr-flk, fona fyskočila z bet und Kalkulka fresn. Potom ta flk léžet znófa im bet und vídr šláfn.

       V ta zajt jít rund um jeden jágr a slyšela obrofská rámus: "Chrrrr.....chrrrr."

       "Warum ta grósmutr heute só fíl chrápala?" šíkat ta jágr. 

       Kuk mal tófnitř a co fona nicht fiděla. F bet léžela flk und šláfn a chrápala. Ta jágr hned pomyslela sobě a napadla: "To nebýt grósmutr, to být flk."

       Fona jít langsám tófnitř, fzít félká mesr a udělat šmik šmik do ta flk mágn. Ften zajt fyjít Kalkulka und grósmutr.

       Potom ta jágr položila do ten mágn fíl štajne a fzít jehla a ten mágn udělat cu.

       Grósmutr, Kalkulka und jágr fzala ta flk a hodit f týf studna.

       Fšichni být zufrídn. Napila se vajn, fzala sobě bábofka.

       Jak u nás šíkat: Ende gut – alles gut.

       Potom uslyšet zazfónit und mérchen být na konec.

       To být auch na konec, co já fám etvas o moje lébn vyprávěla.

       text též na https://www.firesnake.eu
Zdroj: https://firesnake.pise.cz/239-l-jako-leben.html