Ochraňování, akceptování a respekt

♣ Díky za to, že děláš věci tak krásné ♣

SB: Ve tvém životě je spousta úcty a zvídavosti, je to tak? Pověz mi, co tě inspiruje.

MJ: Krásný západ slunce ve mně budí obdiv. Když vidím něco naprosto velkolepého, modlím se. Jako třeba tehdy, když jsem viděl mraky nad horami a zapadající slunce, což na obloze tvořilo krásnou linii s oranžovou barvou vespod. Jak se na to můžeš dívat a neříct: "Wow". Řekl jsem si, Bože, svět je tak nádherný. Podívej se na ty mraky. Díky za to, že děláš věci tak krásné. Mraky jsou důležité - dávají nám vlhkost, kyslík. Nemusely by být krásné. Nemusely by být inspirující. Je to to něco trochu navíc.

SB: To je dětská vlastnost - vědomí úcty a zvídavosti, kterou dospělí často ztratí, protože začnou být příliš účelní. Nevidíš to, když jsi u dětí? Tyhle úžasné podívané na ně dělají mnohem větší dojem. 

MJ: Ano. Nechápu, jak to někdo časem může ztratit a brát tyhle věci jako samozřejmost. Skrze své děti vidím Boha. Skrze své děti s Bohem hovořím. Každý den Mu děkuji za požehnání mých dětí. V dítěti je zachycen Boží zázrak. 

SB: Mnohokrát jsi řekl, že děti jsou pro nás Božím darem. Co to pro tebe znamená?

MJ: V mé rodině milujeme děti. Když do ní přijde miminko nebo dítě, všichni ho chceme obejmout nebo pochovat. Takoví jsou mí bratři a sestry. Nemohu pochopit, proč někteří lidé nectí děti, proč je odstrkují stranou jako by nic nebyly. To je to, co se stane zítra.    

SB: Znamená to pro tebe, že jestliže náboženství má svaté objekty, že ten nejsvatější z nich je pro tebe dítě? Že děti si zaslouží úctu, poctu a respekt?

MJ: Ano, zaslouží. Dětem je třeba projevit souhlas, že dělají správnou věc. Být laskavý a milující k tomu, kdo nám něco poskytuje, sednout si někomu na klín. Děti tu svou laskavost ukazují neustále. Ale bojí se.

 ______________________________________________________________________________________________

V dítěti je zachycen boží zázrak.

 _______________________________________________________________________________________________

Když například někdo dá něco dítěti, skáče radostí. Když ten člověk přijde znovu, dítě opět skáče. Je to v pořádku? Samozřejmě, že to je v pořádku. Děti potřebují náš souhlasný úsměv v mnoha směrech, ale my mu ho neposkytujeme. Schmuley, tvé děti byly přirozeně vděčné za cokoliv. Je to sladké, všechny ty dopisy a tak. A jako rodič vím, že ty to děláš, vyhrály tvůj souhlas, tvůj souhlasný úsměv.

SB: Takže si myslíš, že tyto vlastnosti už v dítěti jsou. Upevnit v dítěti jeho láskyplnou přednost pro rodiče znamená pouze posílit je slovy: "To je dobré." Cítíš, že tyto vlastnosti už v dítěti jsou a s jednoduchým uznáním potom dítě cítí, že tyto vlastnosti má rozvíjet - má laskavost, má dobrota, mé uznání, má vděčnost.

MJ: Ano, myslím si, že dospělí a rodiče jsou příliš zaměstnaní přetvářením jich (dětí) v takové, jaké chtějí, aby byly, namísto toho, aby je podporovali v tom, jakými jsou uvnitř a kým se mají na této planetě stát. Je velmi mnoho talentovaných dětí, které nezískaly souhlas rodičů ke svým nádáním a schopnostem a myslím, že to je prostě strašné.  

SB: Pověz mi o ctižádostivosti, především ve vztahu k dětem. Byl a stále jsi ambiciózní. Je to však dětská vlastnost? Protože ctižádostivost se někdy může projevovat jako bezohlednost.

MJ: Ne. Já si myslím, že každé dítě se rodí s tím, že chce dosáhnout určité věci a chce být jako někdo, kdo na rozdíl od nich dosáhl jistého cíle. A dospělí na to řeknou: "Děláš si legraci? No tak. Chci, aby jsi měl opravdovou práci. Jakou máš šanci, že to zvládneš, když to budeš dělat?" Bratři Wrighteovi, kteří vyráběli kola, měli sen o tom, že vzlétnou. Lidé nikdy nemluví o nadávkách, kterými si tihle dva kluci prošli. Nebo Edison. Při každém vynálezu se mu svět posmíval a krmil ho negativními informacemi. Každý. Později o tom mluvil. Disney, kterému vždy říkali: "Nebuď hloupý." Jeho vlastní otec mu to řekl. "Chceš kreslit? Najdi si opravdovou práci."

SB: Co tedy chceš pro Prince a Paris? Chceš po nich, aby ti řekli, jaké mají ambice?

MJ: Ano. Už to vím. On mi říká, že chce dělat filmy. Sedí, sleduje a přivolává záběry.

SB: Wow. Pro tebe je jednoduché respektovat sny a ambice tvých dětí. Ale Michaele, zdá se, že mnoho lidí vidí děti spíše jako břemeno než jako potěšení, kterým jsou. Děti jsou náročné. Rodiče jsou dnes taháni na všechny strany a mohou s dětmi ztrácet trpělivost. 

MJ: Vidí děti jako pouze jako zátěž, to ano. Viděl jsem, jak krutí lidé dokáží být, jak hrubí, odsuzující, jak mě zranili. Děti mi zachránily život. To je pravda.

 _________________________________________________________________________________________________________________

Ke svým dětem se vždy se snažím být a jsem naprosto milující.

Každý den se jim dívám do očí a říkám: "Miluji vás."

 _________________________________________________________________________________________________________________

SB: Bolest, ve které žiješ se rozplývá tehdy, když pomáháš dětem? Cítíš díky tomu skutečnou radost a bolest ve tvém nitru se zmírňuje?

MJ: Hlavně když vím, že děti trpí, to mě trápí nejvíc. Bolí mě to víc, než cokoliv jiného. Nemohu předstírat, že to necítím, protože to cítím tak silně.

SB: Stále máš v sobě zranění a bolest tvého dětství. Cítíš, že jsi teď získal souhlas svých vlastních rodičů? Ospravedlnila tě tvá kariéra?

MJ: Svých rodičů? Ano, milují to, co dělám a já jsem vlastně takové prodloužení jejich alter ega či podvědomí nebo jakkoli to chceš nazvat. Myslím, že jsem splnil sny svého otce o tom, čím chtěl být. Stal se tím díky svým dětem. Skutečně tomu věřím.

SB: Řekl ti to někdy?

MJ: Ne, přímo ne. Bylo by to krásné.

SB: Přes všechny tvoje úspěchy nikdy neřekl: "Safra synu, jsem na tebe hrdý."

MJ: Oooh. Kéž by. Ale vidím, že jsem jeho lásku a souhlas vyhrál, protože říká " Skvělá show", takhle nějak. Je opravdu tvrdý. Neřekne "Získal sis mě," řekne "Skvělá práce."

SB: A tvá matka říká "Jsme na tebe hrdí"?

MJ: Ahhh, ano, polibky a objetím. Je velmi srdečná, cituplná, společenská a vyjadřuje, co cítí.

SB: Dám ti příklad. Steven Spielberg natočil Schindlerův seznam a jeho matka má kosher restauraci...

MJ: Byl jsem tam. Poslal jsem jí tam květiny a další věci.

SB: Mluvil jsem s ní, když obcházela všechny stoly, aby řekla dobrý den. Řekl jsem: "Musíte být na svého syna velice hrdá, protože Schindlerův seznam vyhrál Oskara a poučil celý svět o holocaustu." Řekla: "Ah, nejsou slova, která by to kdy popsala..."

Cítíš, že ti rodiče říkají: "Už na tebe nemůžeme být víc hrdí?"

MJ: Myslím, že to takhle cítí. Opravdu tomu věřím.

SB: Ale měl bys to od svého otce raději více vyjádřeno slovy.

MJ: Ano, znamenalo by to pro mě hodně. Pokouší se to říct, ale nevím, jestli to je schopný říct. Pokouší se o to, ale je to těžké. Je náročné být skutečně srdečný. Proto se vždy snažím být a jsem ke svým dětem naprosto milující. Každý den se jim dívám do očí a říkám: "Miluji vás." A oni mi to říkají neustále. Říkají: "Chybíš mému srdci." Používají taková slova.

Další kapitola: Dětská nevinnost

--