Sláva, osamělost, bolest a touha po lásce
"Byl velice nepochopený, ale zoufale se snažil být částí tohoto světa."
Lionel Richie
"Nevěděl jsem, že si o mně svět myslí, že jsem tak divný a zvláštní. Ale když od pěti let vyrůstáte, tak jako já, před stovkami milionů lidí, automaticky jste jiní."
Michael Jackson - z proslovu Grammy Legend Award speech, 35th Annual Grammy Awards, 1993 (obr. vpravo)
"Úspěch s sebou přináší opuštěnost. Lidé si myslí, že máte všechno, že můžete dělat, co chcete. Vy přitom prahnete po naprosto základních věcech."
Michael Jackson
"Lidé si myslí, že mě znají, ale není to tak. Ne skutečně. Jsem vlastně jeden z nejosamělejších lidí na téhle zemi. Někdy pláču, protože to bolí. Opravdu. Abych byl upřímný, myslím, že mohu říct, že bolí být mnou."
Michael Jackson
"Potkal jsem krásného mladého muže... Byl to sebejistý a fantastický muzikant a umělec... vynalézavý technik a ohleduplný člověk. Nikdy se mnou nejednal jinak než s Freddiem. Myslel na racovníků. Možná byl trochu osamělý, protože i tak mladý musel mít okolo sebe ochranku a musel si domů přinést zábavu, za kterou si kdokoliv jiný jeho věku mohl zajít ven. Byl jen o tři roky mladší než já, ale stále ještě nedospěl! Přál si spoustu obyčejných věcí, které mu do života přinášeli radost, ale se svými zvířaty byl v klidu.“
Peter Freestone (osobní asistent Freddie Mercuryho o setkání s MJ v první polovině 80. let)
„Nevíš, kdo je tvůj přítel. Protože jsi populární a okolo tebe se pohybuje spousta lidí. Jsi také izolovaný. Stát se slavným znamená stát se vězněm. Nemůžeš jít ven a dělat normální věci. Lidé vždy pozorují, co děláš. (...) Snaží se spatřit co čteš a všechno, co si kupuješ. Chtějí vědět všechno. Dole vždy čekají paparazziové. Vnikají mi do soukromí. Překrucují realitu. Jsou mojí noční můrou."
Michael Jackson v rozhovoru s Paulem Therouxem
"Čím větší hvězda, tím větší cíl. Čím víc jsem byl populární, tím více fám, které nebyly pravdivé, o mně bylo vytvořeno. Ve chvíli, kdy jsem začal lámat rekordy nejprodávanějších alb, přes noc mě začali nazývat šílencem, podivínem, bláznem. Říkali, že jsem dívka, homosexuál, že chci koupit kosti sloního muže, že spím v kyslíkové komoře. Nic z toho není pravda. Zašli příliš daleko. Zašli prostě příliš daleko.
Jestli to bolí? Já jsem člověk. Jsem člověk."
Michael Jackson v rozhovoru vyzařeném z dokumentu Martina Bashira
Otázka: Kdyby jsi ve svém životě mohl změnit jednu věc, co by to bylo?
Michael Jackson: Byl bych rád, kdybych někdy mohl jít na veřejnost a být prostě normální, aniž by lidé poznali, kdo jsem. A abych trochu poznal, co to znamená být obyčejně normální. Vidět, jak se něco dělá; zjistit, o čem si lidé jen tak povídají. Protože když lidé zjistí, že je s nimi Michael Jackson, konverzace se změní; celé to začně být o mně, ne o té situaci, o tom, co se děje v ten moment. Naučil bych se z toho hodně. Nevidím takové věci, jestliže se nezamaskuju, ale i tehdy je to jiné, stejně na mě zírají. Není to stejné jako předtím. Je to složité se z toho dostat."
Michael Jackson, online audio chat (Oct 26th 2001)
"Vlastně nemám přátele v Hollywoodu. Mám jich jen pár. (...) Nemyslím si, že to jsou všichni opravdoví lidé. Mají rádi světla ramp a já s nimi nemám nic společného. Chtějí chodit do klubů a pak si sednout a pít panáky a kouřit marihuanu a dělat všechny ty šílenosti, které bych já nedělal. Nemáme nic společného."
Michael Jackson
"Úspěch s sebou rozhodně přináší opuštěnost. Lidé si myslí, že jste šťastní, že máte všechno. Myslí si, že můžete jít kamkoliv, ale tak to není. Člověk touží po těch základních věcech."
Michael Jackson
"Někdy je pro mě těžké podívat se své dívce do očí, i když jí dobře znám. Mé schůzky a vztahy s dívkami nemívaly šťastný konec, po kterém jsem toužil. Jako by se vždy něco připletlo do cesty. Věci, které sdílím s miliony lidí nejsou stejné jako ty, co sdílíte s jedním člověkem. Mnoho dívek chce vědět, proč žiju tak, jak žiju neebo jaké dělám věci - snaží se dostat do mé hlavy. Chtějí mě zachránit z mé osamělosti, kterou bych nepřál nikomu, protože věřím, že jsem jedním z nejosamělejších lidí na světě.
"She's Out of My Life" je o uvědomění si toho, že bariéry, které mě dělí od ostatních, jsou lákavě nízké a zdánlivě jednoduché k přeskočení, ale přesto zůstanou stát, když mi to, po čem skutečně toužím, zmizí z dohledu...
V téhle písni jde o pravdivý příběh - na konci nahrávání jsem brečel, protože na mě ta slova najednou silně zapůsobila. Nechal jsem si toho v sobě nashromáždit příliš moc. Bylo mi 21 a byl jsem bohatý na některé zkušenosti, ale zárověň chudý na skutečně radostné okamžiky. Někdy si představuju, že jsou mé životní zkušenosti jako obraz v jednom z těch pokřivených zrcadel v cirkuse, někde tlusté a jinde tak tenké, jakoby měli každou chvíli zmizet. Dělal jsem si starosti, že se to v "She's Out of My Life" ukáže, ale vědomí toho, že se to dotkne lidských srdcí, mě přimělo cítit se méně osamělý.
Když jsem byl na konci nahrávání pohnutý, jediní lidé, kteří tam se mnou byli, byli Quinci a Bruce Swedien. Vzpomínám si, že jsem si dal hlavu do dlaní a slyšel jsem pouze hučení přístrojů, zatímco se mé vzlyky rozléhali v prostoru. Později jsem se za to omluvil, ale řekli, že to nebylo třeba.
Tvorba "Off the Wall" byla jedním z nejobtížnějších období v mém životě, přes všechen eventuální úspěch, který s sebou nesla. Měl jsem jen pár blízkých přátel a cítil jsem se velmi izolovaný. Byl jsem tak osamělý, že jsem chodil po svém okolí a doufal jsem, že potkám někoho, s kým si budu moct popovídat a snad se i spřátelit. Chtěl jsem potkat lidi, kteří nevěděli, kdo jsem. Chtěl jsem narazit na někoho, kdo bude můj kamarád, ne kvůli tom, kdo jsem, ale protože mě bude mít rád a bude taky hledat kamaráda."
Michael Jackson
"Dříve jsem měl v pokoji spoustu figurín. Stále je mám ve svém pokoji, protože jsem býval hodně osamělý. Bolestně osamělý. Nemáte ani zdání. Chodil jsem po ulicích a hledal lidi, se kterými bych si mohl povídat. Mluvím o době na vrcholu kariéry. "Off the Wall," "Bad", "Thriller," a lidé... přišel jsem k nim, k cizím lidem, a řekl: ´Budete mí přátelé?´ a oni na to: ´Ó můj Bože! To je Michael Jackson!´ To jsem chtěl. Chtěl jsem někoho, kdo by mě měl rád nebo byl můj přítel kvůli mně, ne kvůli mému zevnějšku."
Michael Jackson
"Víš, co mám taky rád? Figuríny. Rád bych je přivedl k životu. Rád si představuju, že s nimi mluvím. Víš, co si myslím, že to znamená? Jasně, řeknu to. Myslím, že se obklopuju přáteli, které jsem nikdy neměl. Mám možná dva přátele. Když jste v zábavním průmyslu, prostě nevíte, kdo je váš přítel. Vidí vás rozdílně. Jste hvězda, ne normální soused. Takhle to je. Obklopuju se lidmi, které chci za své přátele. A to můžu dělat i s figurýnami. Mluvím na ně."
Michael Jackson
"Je to velmi vřelý a milující člověk, který potřebuje hodně pozornosti. Často mi říká: ´Se všemi těmi hity a miliony točícími se okolo, nastane čas, kdy musíš říct, že jsem taky osoba. Jsem člověk, tak jako každý jiný a chci si užívat. Je skvělé bavit lidi, dávat jim radost a lásku, ale co ten Michael uvnitř?”
Jermaine Jackson, Michaelův bratr v roce 1984
Pravda je, že toužím po lásce, která je božská
Prohledal jsem celý svět a přál si, aby v něm byla, znovu a znovu
Tak někdo natáhněte ruku, prosím o vaši lásku
Vše, co dělám, je... natáhnout ruku, srdce potřebuje vaši lásku
Žil jsem svůj život osaměle, duše, kerá pláče hanbou, s postiženými emocemi
Zachraň mě, dokud ještě něco zbývá
Michael Jackson v Písni "Someone put your hand out"
“Michael byl okouzlující, sladký, půvabný - ale poničený. Přišel ke mně domů, zatáhli jsme závěsy a dali si oběd. Řekl, že je to poprvé po deseti letech, co si s někým sedl k jídlu. Vždycky jedl sám."
"Myslím, že veškerá má sláva a úspěch a já jsem to chtěl, chtěl jsem to, protože jsem chtěl být milován. To je vše. To je celá pravda. Chtěl jsem, aby mě lidé milovali, opravdu milovali, protože jsem se nikdy necítil milován. Řekl jsem, že vím, že mám tu schopnost. Možná, že kdybych vybrousil své umění, lidé by mě více milovali. Jen jsem chtěl být milován, protože si myslím, že je důležité být milován a říkat lidem, že je milujete a podívat se jim do očí a říct to."
Michael Jackson
"Když jsem na pódiu, cítím se dobře. To proto, že vždy přichází stovky tisíc lidí, aby viděli mě a mojí show a myslím, je to jedna z nejúžasnějších emocí, kterou může lidská bytost zažít. Cítím jejich lásku a velice je miluju... nejen mé fanoušky, ale všechny lidi.
Přestože jste velmi populární, máte úspěch a jste znám po celém světě, jsou chvíle, kdy se cítíte velice osamoceni. Máte uvnitř silný chlad. Vaše mysl a duše mrzne. Často pláču. Hlavně když víte, že je ve světě tolik lásky, ale v některých okamžicích na ní prostě nemůžete dosáhnout. Jste osamělí a opuštění.
V roce 1994 jsem napsal Stranger in Moscow - píseň o velmi těžkém období mého života. Nebylo těžké jen kvůli tomu, co se zrovna dělo, ale byl jsem po dlouhou dobu velmi osamělý. Mrznul jsem."
Michael Jackson
Procházel jsem se deštěm
Maska života
Cítíce se jako šílenec
Rychle a náhle svržený z milosti
Slunečné dny se zdají být daleko
Stíny Kremlu mě ponižují
Stalinův hrob mě nenechá být
Přichází to stále znovu a znovu
Přeju si, aby mě déšť už nechal
Jaký to je pocit, když jsi osamělý a je ti uvnitř zima?
Opuštěný ve své slávě
Armagedon v mém mozku
KGB mě pronásleduje
Vezměte si mé jméno a nechte mě už být
Michael Jackson ve své písni Stranger in Moscow (dole foto z videa)
Glenda: Řekni mi něco, víš co? Říkal jsi mi, že jsi ten nejosamělejší člověk...
Michael: To jsem.
Glenda: Jak se tak můžeš cítit, když je okolo tebe tolik lidí...?
Michael: Protože tyhle lidi nemilují takovým způsobem! Chci s někým být... Chci vědět, co to je vztah, dřív než umřu, nechápeš to? (...) Nikdy jsem neměl skutečný vztah. Mí bratři byli ženatí, měli přítelkyně, já ve skutečnosti ne. Chci jen... vědět, jaké to je mít skutečný vztah s někým, kdo mě nechce kvůli mně, abych se nemusel pořád ohlížet...
Glenda: Kdo nemá postranní motiv...?
Michael: Yeah, kdo mě nezpochybňuje (nezpovídá)... Myslím... a jako řekla La Toya ve své knize... řekla, že si buď musím najít někoho, kdo neví kdo sakra jsem...neebooo... být s někým, jehož kariéra je stejně významná, nebo stejná jako moje...
Glenda: Fajn, a nebo nic z toho.
Michael: Co budu dělat? Nechci umřít, aniž bych to poznal, skutečný vztah se ženou.
Telefonní rozhovor s kamarádkou Glendou (1992)
Otázka: Rádi bychom věděli, jestli je tu možnost, že se jednoho dne oženíš a budeš mít děti?
Michael: Cítil bych, že by můj život nebyl kompletní, kdyby tomu tak nebylo, protože miluju rodinný život. Miluju děti a všechno tohle. A moc bych chtěl, je to jeden z mých snů, ale teď zrovna nemůžu, protože jsem ženatý, jsem ženatý se svou hudbou a při tom musí být takováhle blízkost, abych mohl dělat práci, kterou chci..."
Z rozhovoru v roce 1993
"Michael vždycky říkal: ´Mojí ženou je hudba a oženil jsem se se svým řemeslem,´ - a to je také důvod, proč dosáhl velikosti. Byl však rovněž oddaným Svědkem Jehovovým, který žil v souladu s Biblí. Kvůli svému náboženskému přesvědčení byl zdrženlivější než ostatní bratři. Michael toužil vědět, jaké to je mít naplněný a intimní vztah. Po vydání alba Thriller se zdálo, že neustále čeká na neuchopitelnou ženu, která by vstoupila do jeho života, na někoho, komu by mohl důvěřovat. Také však na někoho, o kom by vědl, že je s ním, protože to je on, a ne ´Michael Jackson,´ Aby miloval jeho, ne představu o něm.
Můj bratr byl ve svém nitru dítětem a totéž chtěl najít u nějaké ženy. Michaelovo srdce netoužilo po intenzitě, vášni a dramatech, ale po hravosti, bitkách s vodními pistolkami, komiksech a nocích strávených s filmy. Toužil s někým sdílet své humanitární sny, návštěvy nemocnic a pozorování života dětskýma opčima. Hledání ideální ženy pro něj bylo stále se zužující oblastí. Dokud se mu takovou partnerku nepodařilo najít, bránil se někoho do své blízkosti pustit.
Jermaine Jackson, Michaelův bratr, ve své knize You Are Not Alone
Otázka: Jak manželství s Lisou Marií změnilo tvůj tvůj život?
Michael Jackson: Myslím, že mi připadá zábavnější ocenit, co skutečně znamená rodina. Fakt, že nás bylo deset Jacksonů... věci jsme dělali v různou dobu a já se teď opravdu učím skutečný význam lásky. Dávat ze sebe pořád 100%. Vycházet společně. Zatím je to docela radostné.
"Michael byl velice silná osobnost a kdokoliv v romantickém vztahu s ním musel být schopný být na druhém místě. Patřil světu. Chápala jsem to. Vím, že bych nikdy nezvládla jeho život. Vím, že náš vztah vytrval, protože jsem od něj (MJ) nic nevyžadovala."
Karen Faye (Michaelova maskérka) na otázku, proč byli pouze přátelé
"Když jsem šel včera večer spát, plakal jsem a nespal jsem dobře. A pláču, protože to cítím... Cítím všechnu bolest dětí, které trpí a hrozně to bolelo. Proto se snažím dostat se ke každému dítěti o kterém vím, že má bolesti. Snažil jsem se volat, vytáčet číslo, probudil jsem se a první věc, první osoba, které jsem zavolal, bylo k té malé holčičce a ona už byla mrtvá. Zranilo mě to. A myslím, že je to odkud vychází má pravá láska. Když můžu pomoct takto, jsem v pořádku a nepotřebuju romantickou lásku. Víš, když někde potkám nějakou holku a myslím, že je hezká, tak je to fajn. Myslím tím, půjdu na rande nebo tak. Na tom není nic špatného. Pro manželku ale není lehké se mnou žít. Nejsem jednoduchý, vím že nejsem, protože všechen svůj čas dávám někomu jinému. Dávám ho dětem, někomu nemocnému, muzice. A ženy chtějí být středem. Pamatuju si, jak mi Lisa Marie říkala: ´Nejsem kus nábytku, nejsem kus nábytku, prostě nemůžeš...´ a já říkal: ´Nechci, abys byla kus nábytku´, víš, ale volaly nějaké nemocné holčičky a ona se naštvávala a zavěšovala telefony. Víš, já ale cítím, že je to moje mise, Shumley. Musím to dělat."
Michael Jackson v rozhovoru s rabínem Schmuleym
Lisa Marie a Michael při návštěvě dětské nemocnice v roce 1994:
"Měl neuvěřitelně dynamickou sílu a moc, kterou nebylo radno podceňovat. Když jí použil k něčemu dobrému, bylo to to nejlepší, a když jí použil k něčemu špatnému, bylo to opravdu, OPRAVDU zlé. Průměrnost nebyl pojem, který by byť jen na okamžik vstoupil do toho, jaký Michael Jackson byl nebo co dělal. Velice jsem onemocněla a byla jsem emocionálně/duchovně vyčerpaná ze snahy zachránit jej před jeho sebedestruktivním chováním a před hroznými upíry a pijavicemi, které vždy přitahoval. Když jsem se o to pokoušela, měla jsem toho nad hlavu. Měla jsem děti, o které jsem se musela starat a musela jsem se rozhodnout. To nejtěžší rozhodnutí, které jsem kdy musela udělat, bylo nechat ho jít a nechat ho jeho osudu, ačkoliv jsem ho zoufale milovala a pokoušela jsem se to nějak zastavit nebo zvrátit. Po rozvodu jsem několik let strávila jím posedlá a v lítosti nad tím, co jsem mohla udělat jinak. Potom jsem nad celou tou situací několik let zuřila. V určitém bodě jsem se stala skutečně lhostejnou, až do teď.
(....) Byl to úžasný člověk a já jsem šťastná, že jsem se k němu dostala takhle blízko a že jsme spolu prožili tolik zážitků a let."
Lisa Marie, bývalá manželka, o tom, proč Michaela opustila (červen 2009)
Otázka: Můžete nám upřímně říct, jestli je pravda, že byl Michael osamělý, nešťastný a hledal lásku?
Bodyguard MJ (2007 - 2009): Nemůžu říct, že hledal lásku. Prostě chtěl mír a žít normální život.
Dva ptáci
Je obtížné říci jim, co k Tobě cítím. Nikdy se s Tebou nesetkali a nikdo nemá Tvůj obrázek. Tak jak mohou porozumět Tvé záhadě? Dejme jim klíč.
Dva ptáci sedí na stromě. Jeden jí třešně, zatímco druhý přihlíží. Dva ptáci letí povětřím. Píseň jednoho padá z oblohy jako křišťál, zatímco druhý mlčí. Dva ptáci krouží ve slunci. Jeden zachytí světlo na svém stříbrném peří, zatímco druhý rozloží svá křídla neviditelnosti.
Je snadné uhodnout, kterým ptákem jsem já, ale Tebe nikdy nenajdou. Ledaže...
Ledaže už znají lásku, která nikdy neruší, která hlídá z povzdálí, která svobodně dýchá v neviditelném duchu. Sladké ptáče, má duše, Tvé mlčení je tak drahocenné. Jak dlouho potrvá, než svět uslyší v mé písni tu Tvou?
Ach, to je den po němž lačním!
Michael Jackson ve své knize Dancing the Dream/ Tanec jako sen