"Poprvé jsem v porodnici nebyl kvůli svému dítěti, ale kvůli Michaelovu. Michael mě a Wayna pozval do pokoje, aby nám představil Prince. Oba jsme ho objali, abychom mu pogratulovali a... to jediné, co mi utkvělo v paměti, byl výraz Michaelovi tváře. Výraz absolutní hrdosti. Ještě nikdy jsem ho neviděl tak klidného a přitom sebejistého a šťastného, aniž by řekl nějaké slovo. Myslím, že v tu chvíli jsem pocítil ten druh mužnosti, který nastává pouze z otcovství. Byl to kouzelný moment."
Yannick Allain, Michaelův bodyguard, o narození Prince Michaela
"Když se Michael stal otcem, všechno se tím završilo. Bez ohledu na to, čemu musel čelit navenek, teď se jeho štěstí - připomínka toho, co je v životě důležité - soustředilo na Prince, Paris a Blanketa. Měl z nich radost: zbavovali ho osamělosti a představovali pro něj vyšší cíl než hudba."
Jermaine Jackson, Michaelův bratr
"Byl jsem neuvěřiteně požehnán a budu neúnavně pracovat na tom, abych byl nejlepším otcem, jakým můžu být.“
Michael Jackson po narození svého prvního dítěte
"Žádný zázrak v životě se nevyrovná tomu, když vidítě, jak vaše dítě přichází na svět. Miluji rodinný život... všechno co se toho týká. Chci, aby (mé děti) vyrůstaly obklopeny láskou a rodinou."
"Miluju a zbožňuju své děti. Znamenají pro mě všechno. Když jsou na veřejnosti, zakrývám jejich tváře, protože je chci ochránit. Doma mají normální život, hrají si s ostatními dětmi, dobře se baví a hodně se smějou. Běhají okolo, dokonce chodí do školy. Je to pro ně normální život. Ale na veřejnosti je musím chránit. Moc je miluju a jsem hrdý na to, že jsem jejich táta."
Michael Jackson, 2003 Private Home Movies TV Special
"Kdyby jen lidé mohli Michaela Jacksona vidět s jeho dětmi, čas, který s nimi trávil, a čistou, bezpodmínečnou lásku..."
Elizabeth Taylor
Otázka: "Michaele, jak tě změnily tvoje děti?"
Michael Jackson: (hluboký povzdech)... "Wow.. Všechno se změnilo. Vždycky jsem chtěl mít děti a poznat takovou lásku ve svém životě je skutečné Boží požehnání a já udělám úplně všechno pro to, aby moje děti milovaly svět a aby z nich nebyli rozmazlení fracci. Chci, aby se dívaly na svět s obdivem a ne se strachem, chci, aby měly své cíle a aby žily život naplno pokaždé, když něco dělají. Vidím to v nich a dělám pro ně, co mohu. Poprvé má všechno v mém životě smysl, díky mým dětem. To peklo, bolest a osamělost, to všechno mě po celou dobu vedlo k nim."
"Když jsem se stal otcem, celý smysl Boha byl znovu definován. Když se podívám do očí svého syna a své dcery, vidím zázraky, vidím krásu. Každý den se stává nedělí (sabatem, dnem odpočinku). Díky svým dětem mohu do tohoto magického a svatého světa vstoupit kdykoliv. Skrze své děti s Bohem hovořím. Jsem pokorný za požehnání, která mi dal.
V mém životě byly okamžiky, kdy jsem, jako každý, musel přemýšlet o boží existenci. Když se Prince usmívá, když se Paris hihňá, nemám pochyby. Děti jsou božím darem. Ne, jsou více než to - jsou dokonalou formou boží energie, tvořivosti a lásky. Jeho potom nalezneme v jejich nevinnosti a prožijeme v jejich hravosti."
Michael Jackson v zamyšlení ´My childhood, my sabbath, my freedom´, 7.12. 2000
"Jsem do nich blázen. Zemřel bych pro ně. Jsem do nich blázen a říkám jim to. Každý den se jim dívám do očí. Ujistím se, že to udělám. Řeknu: ´Podívejte se na mě, moc vás miluju.´"
Michael Jackson v rozhovoru s Martinem Bashirem vysílaném jako Take Two: The Footage You Were Never Meant To See
"Děti neustále říkali: ´Milujeme tě, tatínku.´ Byli jako čtyři kamarádi (parťáci)."
Mike Garcia, Michaelův bodyguard
"Vím, že Michael je fantastický otec, především vzhledem k okolnostem života na očích veřejnosti."
Macaulay Culkin (1/14/03)
"Milují hudbu... mají moc rádi umění. Ale já je netlačím. Nechávám je, aby si užívaly svého dětství, jak jen je to možné. Nechávám je hrát arkády a chodit ven a na filmy atd. Myslím, že to je přirozené. Víte, chci aby poznaly věci, které já dělat nemohl. Takže jim poskytuju spoustu takových požitků, hodně zábavy. Víte? Budí to ve mně spoustu emocí, když je vidím, jak úžasně se mají; když jsou na atrakci a křičí a jsou šťastné a pobíhají tu. Dojímá mě to, protože vidím, že se mají opravdu dobře."
Michael Jackson, 2008 Good Morning America Radio interview
"Nikdy v životě jsem se tolik nebavil. To je pravda. Protože jsem velké dítě a teď vidím svět očima těch skutečně maličkých. Učím se od nich víc než oni ode mě. Neustále něco zkouším a testuju to na nich a vidím na
nich, co funguje a co ne. Děti jsou vždy těmi nejlepšími soudci na kontrolu některých věcí. Proto je Harry Potter tak úspěšný - je to film orientovaný na rodinu."
Michael Jackson, 2002 Vibe Magazine
"Stále píšu (hudbu). Miluju všechno okolo skládání. Ale také vychovávám své děti a užívám si to. Učím je jezdit na kole a číst. Miluju to."
Michael Jackson
"Užívám si péče o své děti. Proto je mám, abych se o ně mohl starat. Je to pro mě velké uvolnění. Je to potěšení. Díky tomu jsem stále šťastný a směju se. Jsou to kouzelné sladké, nevinné děti. Opravdu... je těžké vyjádřit to slovy, protože pro mě znamenají všechno. Vstanu a kvůli nim jsem připravený do nového dne. Dám jim snídani, vyměním plenky a když si chtějí číst,tak si čteme, hodně si čteme. Hrajeme si na schovávanou, na slepou bábu a je mi s nimi úžasně... Snažím se, jak nejvíce mohu, jistě (vytvořit pro ně normální svět). Chci být nejlepší otec na světě, samozřejmě."
Michael Jackson v rozhovoru s Geraldo Riverou, 2005
„Měla bys slyšet modlitby, které říká Blanket. Je tak sladký. Měla bys slyšet, co říká, Talitho. Říká mi, že jsem skvělý táta. A děkuje Bohu za to, že jsem jeho táta. Říká to každý večer. Je to takový dar. Taje mi z toho srdce“
Michael Jackson v rozhovoru s fanynkou Talithou Linehan, září 2008
"Teď, když jsem sám otcem, přemýšlel jsem o svých dětech Princi a Paris. Jak bych si přál, aby mě vnímaly, až budou jednou velcí? Určitě bych chtěl, aby si pamatovaly, že jsem je chtěl mít vždy u sebe, kamkoliv jsem šel, a že pro mě byly tím nejdůležitějším v životě a měli přednost před vším ostním. Život mých dětí je ale problematický, protože jsou pronásledovány papparazzi a nemůžu s nimi vždy jít do parku nebo do kina. Takže, co když mi jednou vyčtou, že mé činy ovlivnily jejich mládí? Proč nemohly mít normální dětství jako jiné děti? V tu chvíli se modlím, aby mé děti nezapochybovaly a řekly si: ´Náš otec dělal to nejlepší co v daných okolnostech mohl. Možná nebyl dokonalý, ale byl to vřelý a laskavý muž, který se nám snažil dát všechnu lásku světa.
Doufám, že se vždy zaměří na pozitivní věci, na oběti, které jsem pro ně ochotně přinesl a nebudou krizovat věci, kterých se musely vzdát, ani chyby, které jsem udělal a které jistě ještě udělám v jejich výchově. Protože my všichni jsme byli jednou dětmi, a i když se naši rodiče maximálně snaží, nemůžou být vždy dokonalí. To je lidské."
Michael Jackson, z proslovu na Oxfordské univerzitě, 2001
"MJ vychoval své děti s vlídností a laskavostí. Jejich radost a láska je odrazem jeho pozornosti a lásky."
Gregory Peck (1/14/03)
"Při několika různých příležitostech jsem byla s Michaelovými dětmi Princem, Paris a Blanketem a měla jsem tu čest poznat je v roce 2008 v Las Vegas. Vyměnily jsme si dárky a dopisy a celou dobu se bavily o nejnovějších filmech, o tom, jaké čtou knihy a o jejich milovaných zvířatech – psovi, dvou kočkách a papouškovi.
Někdy, hlavně když tam byli i jiní fanoušci, jsem s nimi mluvila víc než s Michaelem. Na téhle planetě neexistuje nikdo, kdo by od něj odvrátil mou pozornost. Oni to však udělaly. Tak úžasné jsou.
Prince a Paris byli hodně upovídaní a společenští – Michael je nazýval svými malými brebentilkami ;-) zatímco Blanket byl tichý a ostýchavý. Všechny děti byly extrémně slušné a zdvořilé, sebejisté - ale nikdy arogantní, chráněné, ale přesto dobře informované, s dobrými vyjadřovacími schopnostmi, znalé a vysoce inteligentní.V Paris jsem viděla hloubku, která
přesahovala její věk a ve všech jsem viděla čistotu, která je tak moc vzácná.
Michael chtěl svým dětem dát normální děství – to, co jim dopřál bylo více než normální. Vytvořil pro ně blahodárné a pečující prostředí, přístav nevinnosti a lásky.
Zatímco ostatní děti byly 24 hodin denně přilepené k internetu, Michaelovy děti strávily spoustu času čtením a kreativními činnostmi – kreslením, malováním, stavěním modelů lodí... Řekly mi, že nemůžou na internet s výjimkou stránek pro děti a to pod dozorem. Vždy společně (s Michaelem) sledovali rodinné filmy a střídali se, kdo vybere název.
Michael své děti chránil před drsností světa. Nedovolil jim přístup ke zpravodajským médiím, protože nechtěl, aby o něm četly v bulváru. A ukrýval je před zraky veřejnosti, protože nechtěl, aby se stali subjektem stejné veřejné kontroly, kterou on musel podstupovat po celý život.
Jeden z největších komplimentů od Michaela se mi dostalo tehdy, když mi řekl, že chce, aby se jeho děti dozvěděly to, kdo je, díky mně. Pochopila jsem, že nemyslel pouze mě, ale všechny lidi, kteří skrze překrucování propagované médii vidí pravdu o tom, kdo skutečně je – krásná, skvělá oslnivá duše.
Michaelovy děti jsou odrazem charakteru jejich otce. Každé z nich září stejným světlem, které on přinesl na svět. Budu je navždy milovat."
Talitha Linehan, fanyka Michaela Jacksona, která se se všemi mnohokrát setkala
"Jeho otcovské výkony byly ukázkou toho, jak by otcovství mělo vypadat. Zahrnoval je (děti) láskou, jakou nám dávala matka, a poskytoval jim takové city, jaké nám náš otec - ne vlastní vinou - poskytnout nedokázal. To ale neznamená, že je rozmazloval: jeho disciplína byla autoritativní, ale ne fyzická. Pamatuju se, jak jednou Prince i Paris vyváděli a já byl na návštěvě se svými dětmi. Michael tehdy zaševelil hlasem slabým jako vánek: ´Moc se za vás stydím, když takhle zlobíte!´ řekl jim. ´Hned jděte do svých pokojů!´
Obrovsky je uměl učit způsobům, úctě a laskavosti, a trval na tom, aby promluvily, když někdo vstoupí do místnosti. Říkal jim: ´Představte se... Pozdravte... Řekněte, jak se jmenujete.´ Když vstoupil někdo dospělý, neexistovala záminka, aby se rozptylovaly hračkami. Jeho přímost patřila k upřímné komunikaci, která podle jeho názoru měla při výchově dítěte nepřekonatelný význam. Vždycky jim říka, každičký den, že je milujete, objímat je a být u nich, když usínají, aby mohly věřit, že tu jste pro ně - tak jako on vždycky byl."
Jermaine Jackson, Michaelův bratr
Děti byly Michaelem vedeny k tomu, aby hračky, které mají, nepovažovaly za "své", jestliže mají okolo kamarády a že jediný důvod pro to mít peníze je, aby mohly z nich plynoucí výhody sdílet s ostatními.
Když byl Michael v roce 2005 v Londýně, Paris v hotelovém lobby spatřila celou řadu balónků. Chtěla jeden a zaměstnanec hotelu běhal okolo a hledal nůžky. Michael ho ale zarazil a řekl Paris: "Je mi to líto, Paris, nemůžeš žádný dostat, nejsou tu pro nás, jsou pro charitu. Miluju tě, ale jen proto, že jsi má dcera, neznamená to, že můžeš mít všechno, co bys ráda." Plakala a personál hotelu jí šel balónek dát, ale Michael řekl: "Je to moje dítě, řekl jsem jí ne, musí to pochopit."
Rabín Schmuley: Co se ale stane, když musíš děti ukáznit? Děti se rodí s potenciálem pro dobro, rodiče jim však musí vštípit hodnoty. Bez milujícího rodiče, který je také přísný ohledně kázně, to nikdy nemusí vyjít najevo.
Musíš tedy Prince a Paris potrestat,protože dítě musí vědět, že "Ne" je "Ne!" A jsou určité věci, které nemohou dělat.
Michael Jackson: Musíš je ukáznit bez vzteku. To je první důležitá věc, kterou bych řekl všem rodičům. Uděláte-li to se zlostí, ublížíte-li jim, řeknete si: "Co jsem to udělal."
Jestliže Prince nebo Paris udělají něco darebného nebo špatného, něco jim vezmu a to jim zlomí srdce. Ale musíš je potrestat. Ptal jsem se Elizabeth (Taylor), co bylo jejím největším trestem. Řekla, že s nimi mluvila tvrdě a když udělaly něco opravdu špatného: "Ohnula jsem je přes koleno a dala jsem jim pořádně na zadek." To já nemůžu. Kdybych je uhodil a ony by brečely, zabilo by mě to - vědět, že brečí kvůli bolesti, kterou jsem jim způsobil. Jsem proti bití dětí. I přesto, že jsou vě škole děti, které učitelům říkají ´F U´. Něco se musí udělat, ale ne tohle. Nemohl bych to udělat (uhodit dítě). Vidím je brečet, když musí jít do kouta, kam je posílám, když zlobí.
Rabín Schmuley: Jeden z tvých hlavních principů jako rodiče je to, že nechceš, aby se tvé děti někdy bály.
Michael Jackson: Nikdy. Myslím, že předtím, než někdo své díte potrestá, měl by se na sekundu zastavit, zhluboka se nadechnout a tiše se pomodlit. Udělej to a pak je potrestej tím nejvíce milujícím způsobem, jakým můžeš. Nedělej to se vztekem. Děláš-li to se zlostí, jsi zoufalý a příliš to bolí. Je to špatný způsob.
Rabín Schmuley: Takže chceš dát Princi a Paris bezpodmínečnou lásku, která je, až vyrostou, ujistí, že tu je silný charakter, otec, který je miloval celým svým srdcem a duší?
Michael Jackson: Oh, oni už to vědí. Jsou to jen malé děti a říkají věcí, které jsou pro malé děti docela neobvyklé. Objímají mě kvůli nějaké drobnosti, kterou jsem jim dal před dvěma týdny, což je sladké. "Děkuju ti za toho králíčka, kterého jsi mi dal." Říkám: "Princi, to bylo před dvěma týdny. Není zač." Pořád to dělají, je to sladké. To je láska.
Rabín Schmuley: Pokud Prince a Paris udělají něco špatného, potrestáš je, ale nikdy nezesměšníš.
Michael Jackson: Nikdy je nezesměšním.
Rabín Schmuley: Takže řekneš: "Princi, to bylo špatné."
Michael Jackson: Mluvil by jsi o tom tak, aby pochopil. Nezesměšníš ho, ani náhodou. To je špatné.
Rabín Schmuley: Myslíš, že nejen dospělí, ale i děti mají smysl pro vlastní důstojnost?
Michael Jackson: Ano. Nikdy je nezesměšníš před jejich kamarády. Nikdy, nikdy, nikdy. Pokud tak uděláš, nikdy na to nezapomenou.
Rabín Schmuley: Takže, podle toho co říkáš, cítíš, co všechno je na dospělých hrozné - v tom smyslu, že mohou zapříčinit bolest, že mohou ukázat hněv? Je to něco, čím jsi nikdy nechěl být? Je jedním z důvodů, proč jsi trval na tom, zůstat jako dítě to, že tě znepokojuje rozvoj agresivity dospělých?
Rabín Schmuley: Jsi samotný rodič vychovávající své děti. Jedna věc, na které se lidé shodnou, je potřeba mít ve výchově dětí zahrnuty ideálně oba rodiče. Budou tvé děti trpět tím, že je vychovává pouze jeden rodič? Nebo věříš, že jsi to schopný kompenzovat dostatkem lásky za oba rodiče?
Michael Jackson: Ano, a nebo polovinou toho, který je skutečně nechce. Pokud miluješ skutečně bez výhrad, vším, co máš, zasloužíš si vychovávat je sám. Je to všechno, co potřebují. Je to láska.
Rabín Schmuley: Věříš tedy, že to není otázkou čísel. Jeden člověk jim to může poskytnout, pokud je jeho láska nepodmíněná.
Michael Jackson: Rozhodně.
Michael Jackson se svými dětmi:
Michaelův vzkaz učitelce dětí:
Slečno Aileen, moc Vás prosím, nedovolte Princovi a Paris skákat sobě navzájem nebo Vám do řeči během hodiny. Jejich způsoby jsou v této oblasti "příšerné". Prosím, donuťte je přihlásit se, kdykoliv chtějí mluvit. Prosím, pomozte jim. S láskou, MJ Omlouvám se, že dopis je tak načmáraný.
Učitelka Aileen Medalla vede za ruku Paris a Prince:
Svědectví španělského fanouška, který seděl ve dvou řadách za Michaelem Jacksonem a jeho dětmi, aby sledoval hru „Mary Poppins“ v divadle Prince Edward Theatre v Londýně, 2006.
„Takže ... vidím hlavu s tmavými vlasy až k ramenům, řekněme ... velmi známou ... se třemi dalšími hlavami po boku, a pak jsem si myslel, co se děje. Michael a jeho doprovod byli metr ode mě, tak klidný a velmi přirozený s jeho dětmi ... a odtamtud začaly dvě nejneuvěřitelnější hodiny mého života, dvě hodiny, během kterých jsem nikdy nepřestal dívat na Michaelu, svého Michaela ...
Viděl jsem, jak se usmívá, hýbe vlasy, třel si oči, tleskal všem šťastným a vzrušeným, někdy zvedal ruce a všechno ... jakýkoli luxus, který ho měl takto vidět, sledovat rytmus jeho hlavy a ukazovat na pár detailů na jevišti, aby jejich dětem nic neuniklo ... to bylo nejlepší:
Vid Michaela, jak komunikuje se svými dětmi, je k nezaplacení ... Jak sladké, bože !!! Jaké bohatství dětí ... milovali ho !!! V první polovině hry seděl Michael mezi Paříží a Blanketem, v jednom z nejsmutnějších okamžiků, kdy hrát pomalá hudba.
Deka se opřela o rameno jeho otce a Michael ho rychle objal a objal ho ... dítě se k tomu přitahilo. Pravdou je, že pokaždé, když si Mike byl tak vědom těchto tří, mluvil, učil věci, velmi, velmi láskyplně.
Ve druhé polovině seděl Paříž na klíně a byl tak skoro pořád: Na otcových kolenou !! Po celou dobu objímal a opíral si hlavu o rameno ... Miloval jsem, když Michael něco říkal a jeho dcera pozorně sledovala, a Michael ji hladil po hlavě a ruce jí držel tvář.
Nastal okamžik, kdy ho tři děti objímaly: Paříž na klíně, princ a deka se hnízdili jako kuřata, jeden na každou stranu, další Michael je objímal ... tři takhle sledovali Mary Poppins. ''
Svědectví španělského fanouška, který seděl ve dvou řadách za Michaelem Jacksonem a jeho dětmi, aby sledoval hru „Mary Poppins“ v divadle Prince Edward Theatre v Londýně, 2006:
„Takže ... vidím hlavu s tmavými vlasy až k ramenům, řekněme ... velmi známou ... se třemi dalšími hlavami po boku, a pak jsem si uvědomil, co se děje. Michael a jeho doprovod byli metr ode mě, tak klidný a velmi přirozený s jeho dětmi ... a tehdy začaly dvě nejneuvěřitelnější hodiny mého života, dvě hodiny, během kterých jsem nikdy nepřestal dívat na Michaela, svého Michaela ...
Viděl jsem, jak se usmíval, upravoval vlasy, třel si oči, tleskal všem, šťastný a vzrušený, někdy zvedal ruce a tak ... jaký luxus,vidět ho takto, sledovat pohyb jeho hlavy, jak ukazoval na pár detailů na jevišti, aby jeho dětem nic neuniklo ... to bylo nejlepší:
Vidět Michaela, jak komunikuje se svými dětmi, je k nezaplacení ... Jak sladké, bože !!! Jaké bohatství dětí ... milovali ho !!! V první polovině hry seděl Michael mezi Paris a Blanketem, v jednom z nejsmutnějších okamžiků, kdy hrála pomalá hudba.
Blanket se opřel o rameno svého otce a Michael mu dal rychle ruku okolo ramen a objal ho ... dítě s němu přivinulo. Pravdou je, že Mike si těch tří stále všímal, mluvil k nim, učil je, velmi, velmi láskyplně.
Ve druhé polovině mu seděla Paris na klíně skoro pořád: na otcových kolenou !! Po celou dobu ho objímala a opírala si hlavu o rameno ... Miloval jsem, když Michael něco říkal a jeho dcera ho pozorně sledovala, a Michael ji hladil po hlavě a rukou jí držel tvář.
Nastal okamžik, kdy ho tři děti objímaly: Paris na klíně, Prince a Blanket se hnízdili jako kuřata na každé straně, zatímco je Michael objímal ... takhle ti tři sledovali Mary Poppins. ''
"Bylo pro mě úžasné sledovat ty první roky, kdy byl Michael ze svých dětí okouzlený. Přes noc jim vyměňoval plenky, zpíval a hrál si s nimi, kolébal je, dokud neusnuly, koupal je, a musel se sám převlékat, když ho pozvracely - stejná rutina, jakou všichni rodiče znají a milují. Během několika příležitostí, kdy jsme spolu mluvili, vždy přemýšlel o zázraku být rodičem. Chránil je také způsobem, který odrážel jeho vlastní ztracené dětství a jeho paranoiu z toho, být využíván. Paris, Prince a Blanket jsou tři krásné děti. Když je teď Michael pryč, opravdu se modlím, aby našli mír a byli ušetřeni bolesti srdce, které jejich otec v životě znovu a znovu čelil.“
Mallika Chopra, dcera Deepaka Chopry, "Reflections on Growing up with Michael Jackson" (29. června 2009)
Paris a Prince se společně připravují na oslavu 60. výročí Motownu (2019). Vypráví příhody z dětství a mluví o tom, jak měl jejich otec Motown rád:
